Motokára

Je teplo a tak byla z kůlky opět vytažena motokára, kterou můj táta kdysi dávno (před 30 lety) vyrobil pro mého bráchu Karla. Nejmladší vnuk, tedy Matěj, je jí také fascinován, stejně jako před ním Tedík, Kája, Filip, David a Lukáš. Petr si jízdu také vyzkoušel.

Jana

Na motokáře - 26.7.2009

O malířích

Maminka byla unavená a tak usadila sebe i děti na balkon, dala jim k dispozici prstové barvičky, vodu, štětce a čtvrtky a kochala se tím, že je klid. Děti se zcela zabraly do tvůrčí činnosti, maminka si v klidu vypila kávu. Děti však zhatily původní plán a místo na čtvrtky začaly malovat na svá vlastní těla. A moc se jim to líbilo. Maminka je nechala, vždyť byly přece tak hodné. Po hodině a půl maminka vysprchovala a vydrhla nejprve (ječící) děti, potom špinavou vanu od těch dětí, na závěr pak balkon. A tím se zase unavila…

Jana

.

Malíři - 23.7.2009

Návrat z Dublinu

Čtyři dny bez dětí jsme zvládli, děti zvládly čtyři dny bez rodičů, Věra zvládla čtyři dny s našimi dětmi. Paráda. Nejvíc jsem se bála Matějovy reakce na nepřítomnost kojící matky – vzal to prostě jako fakt. Hned po návratu se mléka dožadoval, mléko bylo, nabídla jsem, pokračujeme vesele dál :-). Druhou obavou byly Tedíkovy stýskací nálady a touhy také letět letadlem. Nechal si vše vysvětlit (několikrát) a myslím, že pochopil.
Šťastné znovu shledání proběhlo v pondělí ráno, když se vzbudili. Petr byl v práci, Věra už doma. Takže dárečky jsem rozdávala já. Dostali auto Pošťáka Pata s Patem, helikoptéru z Požárníka Sama s Tomem, čokolády a papírové královské koruny.

Podařilo se mi vyšetřit trochu času, vybrala jsem nějaké fotky z Dublinu, přidala popisky a prohlédnout si je můžete tady.

Jana

.

Šťastní - ráno 20.7.2009

Deníček z Dublinu – den čtvrtý (neděle 19.7.)

Po snídani balíme. V 10:00 opouštíme Anchor Guesthouse a vracíme klíček od pokoje. Vydáváme se na O´Connell Street, odkud jedeme autobusem na druhou stranu řeky Liffey. Jdeme si prohlédnout Katedrálu sv. Patrika (největší irský kostel) a přilehlý park. Potom ještě Katedrálu Christ Church. Děláme ještě nějaké nákupy a na nábřeží u mostu O´Connell si dáváme v tradiční irské restauraci oběd. V areálu Trinity College pak sedíme na lavičce a sledujeme kriket (pravidla nám nejsou jasná, doma je musíme prostudovat). Bohužel se začíná zatahovat a prší. Jdeme se tedy schovat a pak už vyrážíme zpět do Anchor Guesthouse, kde jsme si nechali kufr. Kufr vyzvedáváme, loučíme se s milým personálem a jdeme na autobusové nádraží. Odtud odjíždíme na letiště. Tam jsme v 16:00. Kufr odbavujeme (váhový limit tentokrát 20kg) a já zjišťuji, že jsem si nechala v příručním zavazadle krém, řasenku a lesk na rty. Musím si proto zakoupit igelitový sáček a do něj výše zmiňované umístit, abych prošla letištní kontrolou. Prošla jsem. Čekáme na odlet do Prahy. Dvakrát nám změnili Gate, takže jsme se před odletem nenudili a přesouvali se dle pokynů. Odlétáme v 18:30 místního času se společnostní Aer Lingus, v 21:45 českého času přistáváme v Ruzyni. Jedeme domů a usínáme…

Jana

Jana před Katerdrálou sv. Patrika

Petr u letadla Aer Lingus

Deníček z Dublinu – den třetí (sobota 18.7.)

Hned po snídani míříme na Grafton Street, kde probíhá jednodenní výprodej v Nextu. Nakupuji pár hadříků, platím a ještě dvakrát se vracím, neboť mě prodavačka lehce ošidila. V závěru ošidila sama sebe, ale už jsem neměla sílu jí to vysvětlovat. Jdeme se podívat na přístupná místa Trinity College. Začíná pršet, posléze vcelku slušně lije. Míříme pěšky k moři a hledáme současné nahrávací studio U2. Petr si špatně přečetl adresu, takže se ocitáme v úplně jiné ulici (Hanover Street). Nakonec ale konečně dojdeme na hledanou Hanover Quay a studio nacházíme. Vypadá strašně (ale uvnitř je podle videí na You Tube krásné…). Přestává pršet a začíná být vedro. Nasedáme do autobusu a jedeme na O´Connell Street (asi nejrušnější ulice v Dublinu). V nákupním centru Ilac na Henry Street obědváme u Mekáče. Odtud pak jdeme pěšky na Bow Street, kde se nachází Old Jameson Distillery. V této palírně se vyráběla v letech 1780-1971 whiskey. Platíme vstupné 13,50€ a procházíme s průvodkyní místní expozici. Na závěr prohlídky nás čeká ochutnávka. Mně bohatě stačí k mírné opilosti, Petr si dává v baru ještě přídavek. Trochu v náladě se vracíme na Henry Street, nakoupit dětem hračky. Celý dnešní nákup jdeme odnést do našeho penzionu, kde rovnou platíme za ubytování. Poté se vydáváme do Temple Bar na večeři a následně zase zpátky přes řeku do Anchor Guesthouse.

Jana


Petr před současným nahrávacím studiem U2

Jana v Old Jameson Distillery

Deníček z Dublinu - den druhý (pátek 17.7.)

Po snídani ve velice příjemném prostředí našeho penzionu, odcházíme na nedaleké vlakové nádraží O´Connolli, kde si kupujeme zpáteční jízdenku do rybářského městečka Howth za 4,20€. Cíl cesty je jasný – zatoužila jsem vidět na vlastní oči maják. Přání se mi tímto plní. Bohužel u moře fouká nesnesitelně prudký a studený vítr. Po obědě vyrážíme zpět do Dublinu, Petr odbíhá do našeho penzionu nabít baterky do kamery, já mířím do Henry Street na nákupy. Společně se po hodině shledáváme a nasedáme do autobusu směrem ke Guinness Storehouse. Kupujeme si vstupenky za 15€ a absolvujeme prohlídku všech šesti pater budovy, při níž nám je podrobně vysvětlen proces výroby piva Guinness (sice bez průvodce, ale pochopí každý). Součástí je i závěrečná ochutnávka čepovaného Guinnessu ve střešním (ze všech stran proskleném) baru Gravity. Každý vyfasuje svou pintu, já ji nejsem schopna dopít, mně stačí k opilosti málo... Zpáteční cesta do centra byla tedy veselá. Zastavujeme se u místního hradu (jako hrad to ale vůbec nevypadá), prohlížíme si ho a pokračujeme do Temple Bar, kde si sedáme na schody, posloucháme živou hudbu z ulice a večeříme. Nakonec si jdeme sednout do parku St Stephen´s Green (kdo viděl film Once, bude jeho vstupní bránu znát), odkud nás ale ve 21:00 vyhazují a park zavírají. Brouzdáme uličkami a pomalu se blížíme k našemu penzionu.

Jana

Maják v Howth

Guinness Storehouse v Dublinu

Deníček z Dublinu - den první (čtvrtek 16.7.)

Den D je tady. Kufr sbalený (večer před jsme museli vyndat pár věcí, abychom nepřekročili váhový limit 15kg), příruční zavadla připravena. Loučíme se s Tedíkem a Máťou, o které se bude během našeho výletu starat Věra. V 8:00 odjíždíme na ruzyňské letiště. Odlétáme v 11:10 se společností Ryanair. Ve 12:45 irkého času přistáváme v Dublinu. Kupujeme si 5-denní jízdenku na autobus za 20€. Nasedáme na Airlink, který nás doveze na Central Bus Station (cesta trvá asi 45 minut). Tam vystupujeme a vydáváme se pěšky na adresu 49 Lower Gardiner Street do penzionu Anchor Guesthouse, ve kterém máme zarezervované ubytování. Na místě jsme do pěti minut. Vybalujeme, zabydlujeme se a vyrážíme směr centrum. Prozkoumáváme Grafton Street (ulice plná obchodů), Petr nakupuje v Hard Rock Cafe, park St Stephen´s Green a čtvrť Temple Bar (ulice plné restaurací). Dáváme si večeři a kolem 23:00 se vracíme zpět.

Jana

Naše dublinské ubytování

Máťa slaví 2. narozeniny

Už je to dva roky, co se Máťa v sobotu 7.7. v 10:12 narodil. Náš malý brouček dnes váží 11,8 kg a měří 88 cm. Oslava byla v neděli, fotky jsou na obvyklém místě.

Jana


Máťa a jeho dort

Výlet do Zoo

V sobotu jsme se byli podívat v Zoo ve Dvoře Králové nad Labem. Viděli jsme spoustu zvířat, poobědvali jsme, zmokli, projeli se vláčkem, autobusem po Safari a nakonec jsme i povečeřeli. Výlet na celý den měl úspěch nejen u Matěje, ale i u Tedíka, který původně jet nechtěl.

Jana