V úterý jsem musela jet do Prahy, protože jsem byla objednaná k doktorce. Tedík projevil přání jet se mnou, aby si mohl koupit něco za své krásné vysvědčení. Vyzvedla jsem ho ze školky a vyrazili jsme na autobus. Metrem jsme pak dojeli na Národní třídu, na poslední chvíli dorazili do čekárny, kde si Tedík nahlas prostudoval nákres kostry lidského těla. Samotná návštěva u paní doktorky proběhla rychle, Tedík se zdržel veškerých dotazů. Pak jsme dojeli na Floru, T. si koupil hračku a snědl hamburgera u Mekáče. Pěšky jsme pak vyrazili na Korunní k Petrovi, který nás vzal domů autem.
Tadeášek se v pondělí slavnostně loučil se školkou, ve které strávil tři roky, a které tak strašně rychle utekly. Po krátkém pásmu písniček, básniček a hraní na flétnu byly děti ošerpovány, paní učitelky jim předaly vysvědčení, mokré vysvědčení, pamětní listy, kytičku a batůžek s knížkou a dalšími drobnostmi. Od paní starostky také dostaly dárky.
Tedík obdržel v MŠ album, věnované jen dětem, které letos odchází do školy. Prvňáků je nakonec 15, mělo jich být 19, ale čtyři mají odklad. Ještě ale přibude pár dětí, které přijdou z okolních obcí.
Tohle jsou budoucí prvňáci, na fotce vpravo je i paní učitelka Flíčková, která bude mít 1. třídu ZŠ:
Ve čtvrtek měl Tedík dobrodružný den. Hned ráno odjížděl se školkou na výlet do kokořínských lesů. Odpoledne trávil doma a v šest večer se natěšeně vydal opět do školky, aby tam do pátku přespal. V pátek ráno jsem Tedíka s Nikčou z MŠ vyzvedla, přidala k nim Máťu, naložila je do dědečkova auta a všichni společně (i s babičkou) vyrazili na chatu. Krása!
Tak, je neděle večer a pokojíček už je vymalovaný, koberec i nábytek jsou na svém místě, poličky pověšeny, hračky poskládány, rodiče zcela unaveni, děti spokojeny… Ještě zbývá nanosit a porovnat pár drobností, jako knížky a plyšáky, ale to se zvládne „za chodu“.
Hlava rodiny rozhodla, že je třeba vymalovat dětský pokoj. V pátek jsme s klukama přemisťovali všechny hračky do ložnice. V sobotu ráno přišla řada na nábytek, který byl přesunut, kam se dalo a koberec. Ten byl přesunut na balkon, kde jsem ho pořádně vyčistila. Petr, za občasné Tedíkovy asistence, škrábal omítku, penetroval a večer ještě stihl vymalovat strop.
Tedík se rozhodl, že bude skládat básně. Ovšem neumí psát. Tudíž si své nápady nemůže zapisovat. Prý své verše asi zapomene, než se psát naučí. Zesmutněl. Tak jsem mu navrhla, že mu budu jeho výtvory zaznamenávat. Hned pookřál a rozšířil svůj záměr o skládání písní. Už se těším…
Tedík žadonil, že chce něco namalovat na obličej, aby vypadal jako klaun a posléze jako kočka. Vzala jsem tedy svá líčidla (nemaje opravdové barvy na obličej) a Tedíka i Máťu jsem pomalovala.
V sobotu se na hřišti konal, trochu opožděně, dětský den. Kluci vyfasovali soutěžní karty a postupně absolvovali různé disciplíny na jednotlivých stanovištích. Za odměnu pak dostali pár drobností, zeleninu a párek v rohlíku. Máťa se sice odmítl několika disciplín zúčastnit, o to víc si užíval těch, které se mu zdály v pořádku.
Jana
Malba štětcem . Na hřišti Kamárdi - Víťa, Bětuška, Tedík, Máťa a Nikča
Část rodiny: Kája, Lukáš, Nikča, babička Věra, Iva a Tedík
Tedík byl dnes společně s kamarády ze školky – Luckou, Sárou a Kubou – přizván, aby svým přednesem přivítal nové občánky. Pečlivě se na akci připravoval, básničku pro miminka trénoval, nad jejím obsahem přemýšlel. V poslední sloce básně se slzičky miminka promění v perličky, to prohlásil za nesmysl. Na akci jsem se šla také podívat a musím Tedíka pochválit, jak to s přehledem zvládl, snažil se vyslovovat a mluvit nahlas. Za odměnu dostaly všechny děti balíčky.
Tedík měl dnes ve školce besídku, na kterou se nesmírně těšil, protože je to prostě exhibicionista. Děti zpívaly, tančily i přednášely a stále měly dost sil, i když bylo příšerné horko. Besídku jsem na Tedíkovo přání natáčela na kameru, takže moc fotek nemám. Máťa vydržel celou první polovinu, druhou prospal na mém klíně. Takže jsem měla k tomu filmování dost ztížené podmínky.
Napustili jsme letos poprvé bazén. Ryby ve složení Tedík, Nikča a Kája téměř nevylézají. Rybář Máťa chytá ryby ze břehu podběrákem. Děsná legrace. Pro ryby už méně, neboť je občas pěkně praští po hlavě. A chtějí-li vylézt, strká je zpátky do vody.
Jana
.
Ryby v bazénu, rybář M. na břehu s podběrákem - 9.6.2010
.
Drsný rybář M. shazuje rybu Káju do bazénu - 9.6.2010
Venku je už několikátý den slunečno a vedro, což se bohužel neblaze projevilo na Matějovi a mně. Oběma nám vyskákala alergická sluneční vyrážka. Štípe, svědí a děsně otravuje život. Mažeme se faktorem 50, na noc si dáváme fenistilové kapky a snažíme se pohybovat jen ve stínu.
Takhle to u nás vypadá dneska. Základ pro nový plot je vylitý betonem. Bohužel se při bourání původního plotu podařilo zcela narušit domeček pro plyn, který musel být nakonec zbourán úplně. Takže bude také nový…
Sklízíme první jahody. A kluci se ládují, co se do nich vejde. Děláme z nich i koktejly, dřeně a koláče, až se jich přejíme úplně, budeme dělat marmeládu.
Začali jsme bourat stávající plot. Příští týden přijede najatá firma a pustí se do plotu nového. Od pondělí postupně odnášíme sutiny do už nepotřebné žumpy. Máťa pomáhá docela dost, Tedík se rozhodl vše zdokumentovat, takže fotí, manuální práce ho naprosto nezajímá.
Aby to nebylo tak jednoduché, souběžně s bouráním plotu provádí firma z protilehlé stavby před naším pozemkem pokládku zatravňovacích panelů.