Jóga

Půl roku po porodu jsem se konečně dokopala ke cvičení. Aerobiky, zumby a spol. mě nebaví, zvolila jsem power jógu a myslím, že je to přesně to, co potřebuju - protáhnout si tělo a hodit se do duševní pohody. Zatím jsem nadšená. A hlavně - jednou (v ideálním případě 2x) týdně můžu na hodinu a kousek vypadnout z domu a být bez dětí.

Adventní věnec

Letos jsem poprvé nedělala adventní věnec z chvojí, protože mě štve, jak začne po 14 dnech opadávat a jak chodí kluci kolem stolu, máme jehličí všude. Koupila jsem si proutěný korpus a zdobila jen ten. Aby byl věnec aspoň trošku zelený, přidala jsem zevnitř buxus. Bude nám pěkně ladit ke stromečku - ten bude také přírodní a dominovat budou slaměné ozdoby. V neděli jsme zapálili první adventní svíčku...

Sudy

Jonášek už se umí pohybovat po místnosti! Má na to svůj styl - válí sudy doleva i doprava, dokud do něčeho nenarazí. Zatím se nedokáže cíleně odvalit tam, kam chce a valí se tam, kam to vyjde...

Jonášova 1. lžička

Jonášek už završil šestý měsíc svého života, a tak můžeme začít podávat příkrmy. Jako první jsem mu zkusila dát mrkev (pyré). Všechno vyplivl a pokud se mu to hned nepovedlo, začal se mrkví dávit. Nezbývá, než se obrnit trpělivostí a každý den mu zkusit aspoň jednu lžičku dát (Tedík s tím problémy neměl, Máťa tehdy odolával celý měsíc). Zatím je tedy plně kojen...

Šestiměsíční

Jonáškovi je půl roku! Váží 7350g a měří 68 cm. Začal si strkat nohu do pusy a žužlat ji. Naučil se vykopávat naráz obě nohy nahoru a směrem k obličeji, což dělá obzvlášť rád ve vaně, kdy je s velkým žuchnutím opět dá dolů, čímž způsobí opravdu velké cákání. Hodně nepraktické je to v postýlce, protože je tímto prakticky nepřikrytelný. Po zakrytí se do pár sekund odkryje (=odkope) a je vystaráno. Během tohoto týden dostane svůj první příkrm - mrkev, dám vědět, zda mu bude chutnat. 

Jana

O Ježíškovi

Tedík už zná pravdu o Ježíškovi. Musela jsem s pravdou ven, protože už hodně tušil a je mi jasné, že letos bych z toho s mlžením nevybruslila stejně, jako se mi to ještě vloni podařilo. On pokládá natolik zákeřné otázky, že je velice těžké odpovídat. Nechtěla jsem, aby mu to řekl někdo z kamarádů ve škole, tak jsem se zhostila úkolu sama. Vzal to docela v pohodě a slíbil, že hru na Ježíška budeme před Máťou a Jonáškem ještě několik let hrát. A to, že je to jen taková hra, je nutné zdůraznit, protože jinak by to bral jako lhaní a on ví, že lhát se nemá a maminka s tatínkem mu nelžou...

Jana

Tedík pianista

Tadeáškovi to na hodinách klavíru jde moc dobře a paní učitelka si ho chválí. Rychle se učí a noty zvládá (jak v houslovém tak basovém klíči). Hraje oběma rukama, ale zatím zvlášť. Dohromady ještě ne. Dokonce bude vystupovat na vánočním koncertě školy. Celý vánoční koncert bude na téma Česká mše vánoční (J.J. Ryba). Se svou třídou bude Tedík zpívat kousek druhé části tzv. Gloria a na klavír bude doprovázet vystoupení hudebního kroužku v úryvku ze třetí části tzv. Graduale. Každý den doma cvičí. Já musím s ním. V reálu to vypadá tak, že on hraje svůj part podle not, já hraji jednou rukou melodii podle not a oba zpíváme. Jonášek je naprosto nadšen, Máťovi je to jedno a Petr zdrhá....

Jana

Marodi

Pořád je někdo nemocný. Po Tedíkovi a mně onemocněl Máťa, který nafasoval i antibiotika. Včera jsem byla u doktora i s Jonáškem, má rýmu a teplotu. Ale zdá se, že už mu je lépe a díky kojení se z toho rychle dostane. Ovšem Tedík přišel ze školy znovu s kašlem. A začal si stěžovat i Petr. Že by druhé kolo?

Jana